60%
Obsah: Edison
Tato skladba je součástí básnické sbírky "Básně noci", kterou Nezval poprvé uveřejnil v roce 1930. Nezval ji napsal rozlehlým šestistopým trochejem a osobitým způsobem se tak nechal konfrontovat s konkrétní postavou amerického vynálezce Thomase Alvy Edisona (1847-1931). Jeho osud mu totiž umožnil, aby se i on mohl vyjádřit k otázkám smyslu lidského života, práce a tvůrčího činu. Nezval zde sám sebe také stylizuje do role básníka-tvůrce z rodu Edisonova, který naplňuje svůj život tvůrčí prací a překonává tak chmurnou perspektivu smrti přitakáním nekonečnému proudu života. Celá skladba svou stavbou výrazně upozorňuje na sonátovou konstrukci a podobně, jako i další básně z uvedené sbírky, v sobě nese přívlastek noční atmosféry.Vrcholná poetistická báseň jednoho z nejvýznamnějších českých básníků první poloviny 20. století. Ústředním tématem básně je oslava tvůrčí činnosti člověka, optimistické vidění moderní společnosti a jejího rozkvětu. Báseň se skládá z pěti zpěvů. Nejdříve je představen vynálezce žárovky - jeho život, vliv na svět - svět je líčen jako plný moderní techniky. Pak autor vyjadřuje své optimistické vidění světa - vrcholem a smyslem života je štěstí (touha dobývat a přetvářet svět k lepšímu) a zároveň obecný pocit radosti ze života - “zapomnění na stesk života a smrti“.