Obsah: Anděl míru
Tato kniha popisuje společnost na vesnici a její kritiku. Podnět k napsání i k pojmenování románu dala smrt třetího Arbesova syna Edgara a pomník Anděla míru darovaného od přítele sochaře Josefa Strachovského a postaveného na rodinném hrobě Arbesů brzy po pohřbu jeho syna.Václav Horyna je první postavou tohoto románu, se kterou se v knize setkáváme. Je agent, který prodává losy z ciziny. Chodí po kraji a nabízí je lidem. Cesta ho zavede do malé vesnice, kde je hospoda, ve které přespí. V hospodě pozná svého starého kamaráda hostinského Martina Rorejse, který má dceru Purčí a nemocnou manželku. Večer se v hospodě sejdou všichni muži z vesnice a povídají si o různých věcech. Horyna předstírá, že je jen cestovatel a nenápadně nabízí lidem z vesnice, aby si koupili los. Ti nejdříve nechtějí, protože jsou to většinou chudí lidé, ale nakonec se přece jenom na jeden los složí. Po odchodu všech lidí z hospody zůstávají staří přátelé Horyna a Rorejs o samotě a vykládají si. Rorejs pozná, že Horyna si vymýšlel při prodávání losu. Poznal, že Horyna je sám agent, který losy prodává.
Dále jsou v knize popisovány všechny postavy z vesnice. Háta Byšická je stará žena, která má syna Erazímka. Háta je porodní bábou a kromě toho se ještě zabývá hojičstvím. Sbírá bylinky a léčí jimi nemocné lidi. Erazímek jí často pomáhá se sběrem rostlin. Matýsek Brzdíček je mrzák, který přišel o cit v nohou. Má psa Kartuše, který ho v zapřaženém vozíku všude zaveze. Dříve to byl velmi pohledný mladík. Pracoval v lomu, kde se jednoho dne stalo neštěstí a spadl na něj kus skály. Od té doby se z něj stal mrzák. Granátník Pitrdle má dceru Kačenku, jsou velmi chudí. Chudý je i Florián Helebrand. Florián je původně z bohaté rodiny, jeho strýc je bohatý Votýpka. Strýc s nim ale nechce mít nic společného, protože mu Florián připomíná jeho otce – manžela Votýpkovy sestry, kterého nenávidí. Florián miluje Rorejsovu dceru Purčí. Vedle Votýpkova statku má dům jeho soused Lopíček. Kliment Vorovka má ženu Boženu. Jsou také chudí. Vorovka dvakrát do měsíce pracuje jako písař u představeného Mihulky, jehož ženou je paní Brigita. Paní Brigitě se líbí Kliment Vorovka a představenému Mihulkovi zase jeho žena Božena. Brigita za svého muže Mihulku vyřizuje vše, co se hospodářství týká.
Jednoho dne si Mihulka urgentně zavolá Vorovku, aby mu sepsal jeden dopis – oznámení o udání úřadům, že Horyna prodává zakázané losy. Když Vorovka dává dopis do obálky, aby jej Mihulka zapečetil, shodí přitom hromadu obálek na zem a nenápadně dopis zamění za jiný. Ten pravý si pak schová do kapsy. Zanáší jej paní Brigitě, která jej roztrhá. Protože má Vorovku ráda, ale nechce ublížit jeho ženě Boženě, dá mu spoustu peněz s tím, aby odjel z města a měl se někde jinde dobře. Vorovka je z toho nadšený a rád peníze přijímá a rychle to běží povědět své ženě. Mezitím za jeho ženou Boženou přišel Mihulka a přes Boženčin odpor ji líbal. Když se vracel domů, potkal cestou Vorovku, který spěchal za ženou. Ale domů se Vorovka nedostal, protože ho Mihulka přinutil jít s ním do hospody, kde se opět sešla skoro celá vesnice. Florián Helebrand ten den přišel do hospody se zavázaným obličejem. Chtěl se totiž omluvit za vše, co provedl jeho otec strýci Votýpkovi. Votýpka místo toho, aby omluvu přijal, vzal tyč a několikrát jí uhodil Floriána do obličeje. Ten den také umřela hostinskému Rorejsovi jeho manželka, proto s hoštěním hostů v hospodě nebyl dnes ve své kůži. Představený Mihulka měl zato dobrou náladu, protože se mu podařilo přiblížit se k Boženě. Proto všem, co byli v hospodě, zaplatil útratu. Ten samý večer začala hořet Votýpkova stodola. Neví se, jestli ji někdo zapálil úmyslně nebo to byl blesk, protože tu noc byla velká bouřka. Votýpka si myslel, že ji mohl zapálit jeho synovec Florián, ale ten byl celou dobu viděn v hospodě. Na druhý den, když se všichni opět slezli v hospodě, přiběhl posel se zprávou o výhře losu, který si ve vesnici koupili. Ti co na něj přispěli měli ohromnou radost (Brzdíček, Helebrand, Lopíček, Vorovka, Byšická, Rorejs, Pitrdle). Ti, kteří nepřispěli (Votýpka, Mihulka), byli naštvaní a podrážděni. Ještě ten den vyjeli Vorovka a Lopíček pro výhru do ciziny. Představený Mihulka byl tak naštvaný, že zajel do města na okresní hejtmanství osobně, aby se začal vyšetřovat podvod z losem.
Po několika dnech přijeli Lopíček a Vorovka zpět do vesnice i s penězi. Výherci si peníze rozdali podle toho, kdo kolik přispěl na los. Nejvíce dostal mrzák Brzdíček. Ten si za část peněz pořídil nový povoz a kočího. Nechal si vystavět nový domek a koupil si pistoli, aby se mohl uchránit v případě loupeže. Háta Byšická svému synovi zaplatila vzdělání, aby se mohl stát doktorem, tak tedy Erazímek nastoupil na gymnázium. Lopíček dal tisícovku svému synovi a zbytek peněz dal do spořitelny, kde se mu zdály v bezpečí. Helebrand dal všechny své peníze do opatrování Rorejsovi a zároveň se mu svěřil o svých citech k Purčí. Rorejs to už ale dávno věděl a říkal, že se vystrojí svatba. Rorejs si nechal vystavět novou hospodu, protože tu starou dal do pronájmu židovi Mojžíšovi Brücknerovi, když byl z práce již tak unavený, že nic nestihal a potřeboval si odpočinout. Když ale nabral síly zpět, neměl co na práci a rozhodl se proto o stavbu nové hospody. Pitrdle koupil své dceři Kačence nové šaty. Vorovka chtěl s Boženou konečně utéct pryč z vesnice a začít nový život. Jenže Mihulka mu v tom zabránil. Přivedl sebou četníky s oznámením, že všechny peníze, které Vorovka vlastní, budou v opatrovnictví Mihulky a ten Vorovkovi vydá vždy tolik, kolik bude potřebovat na živobytí ve vesnici. V hospodě bylo skoro každý den živo, všichni se radovali z výhry.
Štěstí ve vesnici ale netrvalo dlouho. Při svatbě Helebranda s Purčí se Helebrand přiznal, že podpálil Vorovkovi statek on. Byl tedy zatčen a Purčí zůstala sama. Poté se k Brzdíčkovi vloupali tři lupiči, dva z nich postřelil svou puškou, ale stejně utekli. Lopíčkovi jeho vlastní syn ukradl spořitelní knížku a než stačil zajet do spořitelny, aby loupež ohlásil, bylo mu oznámeno, že všechny jeho peníze byly již vybrány. Lupiči, kteří byli u Brzdíčka se po neúspěchu dostali ještě k Pitrdlovu domu, kterého zabili. Kačenka ještě dýchala, ale měla krvavou ránu na hlavě. Zotavila se, ale zůstala celá popletená. Jednoho dne, když se Vorovka vracel z hospody domů, nenašel tam svou ženu Boženu. Začal ji proto hledat spolu s Mihulkou a Rorejsem. Aby bylo hledání snazší a rychlejší, rozdělili se. Rorejs šel s Vorovkou a Mihulka sám jinou cestou. Mihulka po nějaké chvíli viděl v dáli ženskou postavu a myslel si, že je to Božena. Křičel a utíkal za ní. Postava se také dala do běhu, běžela až k Brzdíčkově domu, kde začal pes Kartuš štěkat a vzbudil Brzdíčka. Postava vběhla do Brzdíčkova domu a tam byla Kartušem roztrhána. Mihulka běžel za ní a byl Brzdíčkem zastřelen. Bál se totiž, že po něm jdou opět lupiči. Kartuš ale neroztrhal paní Boženu, ale Kačenku Pitrdlovou. Božena se našla ráno pod vodopádem. Skočila z útesu. Vorovka potom s pomocí paní Brigity odjel za hranice, kde konečně začal nový život. Všem útrapám ve vesnici ale ještě nebyl konec. Erazímek Háty Byšické onemocněl a za několik měsíců umřel. Háta mu nechala na hrob vyrobit sochu Anděla míru tak, jak si to Erazímek ještě před smrtí přál. Do vesnice se po všech těchto smutných událostech vrátil agent Horyna. Byl ale na smrt nemocen. Přišel za Rorejsem, aby mu pověděl celý příběh, co se událo po výhře z losu. Ráno byl Horyna nalezen na hrobě Erazímka Byšického u Anděla míru.
Vytvořil: Paja