Anna Kareninová I.
Tolstoj Lev Nikolajevič
Originální název: Anna Karenina
Žánr: světová klasika
Rok vydání: 1973
Přeložil: Taťjana Hašková
0%
Obsah: Anna Kareninová I.
Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů". Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané" krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají.Nesmrtelnost tohoto románu potvrzuje i řada filmových adaptací, v nichž titulní postavu postupně ztvárnily například Greta Garbo (v roce 1937), Vivien Leighová (v roce 1948), Taťjana Samojlovová (v roce 1967)nebo Sophie Marceauová (v roce 1997).
Převést Tolstého Annu Kareninu na filmové plátno jako balet bylo vždy velikým snem slavné ruské tanečnice Maji Plisecké. Snem, který se zdál neuskutečnitelným, neboť se dlouho setkávala s problémy při hledání vhodného choreografa - nenašla nikoho, kdo by byl schopen či ochoten naplnit její představy. Proto se nakonec, na pokraji své padesátky (v roce 1974), Maja Pliseckaja ujala choreografie svého vysněného díla sama. Navzdory svému, pro baletní umění už dosti pokročilému věku, a s plným využitím oslnivého talentu tanečnice a herečky pak M. Pliseckaja vytvořila dílo strhujícího dramatického dopadu.