0%
Obsah: Novinář Peroutka o T.G.M.
Písmena T. G. M. není třeba objasňovat. Ví totiž celý vzdělaný svět, že jsou erbovní znělkou Tomáš Garrigua Masaryka, učence a státníka, který se zasloužil nejen o vznik Československé republiky, ale i o světovou demokracii. Plným právem ho pokládáme za prvního muže první republiky, za první a největší osobnost českého politického novověku.Může působit jako překvapení, že 73letý prezident Masaryk navázal v roce 1923 intelektuální přátelství s mladičkým Ferdinandem Peroutkou, který už čtyři roky předtím (jako 23letý) se stal šéfredaktorem deníku Tribuna. Ministerský předseda Antonín Švehla si povšiml, že mladý polemik, ironik a moudrý analytik Peroutka projevuje jinou a cennější odvahu než většina tehdejších novinářů. Že umí nejen kritizovat, ale i pozitivně posuzovat klopýtavé krůčky nově vzniklé republiky.
S odstupem času už můžeme spravedlivě zhodnotit prezidentův vztah k talentovanému novináři. Z Peroutkových (většinou neznámých a prachem času zavátých) statí poznáváme, že on, jako málokdo z mnohých, T. G. Masaryka poznal, pochopil, pokritizoval i ocenil.
Po válce chtěl Svaz českých novinářů poctít svého nejvýznamnějšího člena Cenou Karla Havlíčka. Kandidátů bylo vícero, dotázaní respondenti odpovídali různě, většinou podle své stranické příslušnosti. Až básník Jaroslav Seifert rozhodl spor: „Dejte tu cenu Ferdinandu Peroutkovi. Z nás všech je nejlepší. “
Peroutkovy články a úvahy náleží mezi klasiku české žurnalistiky. A jeho stati o Masarykovi k tomu nejlepšímu, co kdy bylo o první republice a o jejím prvním prezidentovi napsáno.