0%
Obsah: Tragický bál
Život a smrt Pavlíny ze SchwarzenberguPavlína ze Schwarzenbergu, manželka zakladatele schwarzenberské primogenitury knížete Josefa a švagrová slavného „maršálka“, žije v povědomí veřejnosti jako tragická oběť požáru na rakouském vyslanectví v Paříži v červenci 1810. Tato událost, závažná diplomatická zápletka složitě budovaných rakousko-francouzských vztahů, umožnila kněžně ze Schwarzenbergu „život po životě“. Zemře-li náhle matka devíti dětí, je to vždy tragédie, je-li tato matka známou osobností, stává se taková tragédie majetkem veřejnosti. A tak prvním posmrtným obrazem Pavlíny byl obraz statečné a obětavé matky, která položila život při záchraně vlastního dítěte. Pavlína byla však nejen svým skonem, ale především životem výjimečnou ženou – nejen svým malířským talentem, darem obratné písemné komunikace, ale především tím, že jako jedna z prvních urozených žen přijala za svůj model rousseauovské matky. Přitom dostála všem požadavkům reprezentace rodu, společenského života, filantropie, udržovala rozsáhlou korespondenci s mocnými tehdejšího světa, např. s knížetem Metternichem, přátelila se s paní de Staël apod. Prostřednictvím jejího příběhu tak nahlížíme i do každodenního života ženy z nejvyšší šlechtické společnosti.
Pavlína ze Schwarzenbergu se narodila roku 1774 v Bruselu v tehdejším Rakouském Nizozemí (dnešní Belgii). Po sňatku s Josefem II. ze Schwarzenbergu pobývala převážně ve Vídni, letní měsíce trávila na jihočeských panstvích svého manžela. Množství dochovaných pramenů (cestovní deník, rozsáhlá korespondence) umožnilo autorce podrobně vylíčit Pavlíninu osobnost, každodenní rodinné starosti i výjimečné slavnostní chvíle jejího života. Kněžna ze Schwarzenbergu byla všestranně vzdělanou ženou s bohatými kulturními zájmy (sama výtvarně nadaná), ale též vzornou matkou devíti dětí. Její život byl předčasně ukončen tragickou nehodou. Uhořela při požáru, který vypukl na slavnostním plese pořádaném při příležitosti sňatku Napoleona a Marie Luisy v Paříži roku 1810.