0%
Obsah: Samota sloupoví
Sbírka reflexní poezie s fotografiemi Kateřiny Strahovské.Vaříš polévku a lesklé skvrny
kolují po hladině; plují.
Lodě ve víru, lodě okolo mysu
krouží nenasytně
hejnem bílých vran.
Mluvíš o hrůzách, mluvíš o krvi,
mluvíš o rudě zbarveném
moři mláďat.
„Všechno se děje z nějaké vůle...
Všechno má nějaký smysl... “
říkáš každý den před spaním,
skálopevně o tom přesvědčena.
Možná proto se bojíš, sama,
pohlédnout do očí, do zrcadla.
Vytvořil: janajau
Zdroj: ukázka z knihy
Zdroj: ukázka z knihy