0%
Obsah: Divoká kachna
Divoká kachna (1884) je asi nejpůsobivější Ibsenovo drama. Autor postupně odhaluje příběh rodiny Hjalmara Ekdala. Její členové žijí v klamu a přetvářce, což má z velké části na svědomí bezcharakterní továrník Werle. Na starého Ekdala, svého někdejšího společníka v podniku, svedl podvodné machinace. Dostal ho tak do vězení, které Ekdala zcela zlomilo. Svou služku Ginu přivedl Werle do jiného stavu. Aby pravda nevyšla najevo, sehnal ji rychle ženicha - Ekdalova syna Hjalmara; ten ale o podstatě své role ve Werleho hře nic netuší. Aby tuto rodi-nu alespoň trochu „odškodnil“, dá starému Ekdalovi práci, Hjalmarovi, jenž praktický život nezvládá a před problémy spíše uhýbá, zařídí živnost fotografa a Gině pravidelně posílá peníze. Hjalmar se těší z poslušné ženy a z půvabné dcerky Hedviky, která ho nezměrně miluje. Jedinou radostí starého Ekdala, dříve dobrého lovce, je (kromě alkoholu) půda domu, kterou se synem přeměnil v „les“ se slepicemi, králíky a divokou kachnou. Do této situace osudově zasáhne továrníkův syn Gregers, poblouzněný idealista, který poznává otcova provinění a domnívá se, že je napraví, když Hjalmarovi, svému dobrému kamarádovi, řekne celou pravdu, otevře mu tak oči a umožní mu začít nový život beze lži. Povede se mu však pouze to, že zcela rozvrátí Ekdalovu rodinu (Hjalmar se rozhodne ženu a dítě opustit) a nepřímo dožene k sebevraždě Hedviku, jedinou čistou a nezkaženou bytost v celé hře. Hned v několika postavách se tak naplňuje osud divoké kachny, kterou postřelil továrník Werle. Kachna klesne „na dno mořské“ do bahna a zamotá se do chaluh, odkud ji vytáhne pes. Ekdalovi ji „zachránili“ a chovali doma na půdě. Stejně jako kachna jsou Werlem zasaženi všichni z rodiny Ekdalů, klesli kvůli němu do bahna a chaluh a od té doby vedou nepřirozený, umělý život plný falešných iluzí a přetvářky.