0%
Obsah: Dar
Románový portrét uměleckého a lidského zrání mladého ruského literáta Fjorora Godunova-Čerdynceva, uzavírající Nabokovo první tvůrčí období, upoutá již od úvodních stránek vytříbeností svého stylu i netradiční kompozicí mnohovrstevného příběhu, jenž autorovi umožnil vytvořit působivý obraz vlastního nitra a prezentovat jasně formulovaný názor na předmět umění a smysl literární tvorby.Výrazně autobiograficky laděnou postavu hlavního hrdiny, sdílejícího Nabokovo aristokratické rodinné zázemí a osud exulanta, který je pronásledován nehasnoucími vzpomínkami na předrevoluční Rusko svého dětství, konfrontuje autor s úmorně spořádaným a bezduchým prostředím Berlína konce dvacátých let, především však s namnoze pseudokulturním a panoptikálním světem ruské emigrace. Na pozadí předchozích básnických pokusů a imaginativního náčrtu milované postavy vlastního otce, slavného přírodovědce a cestovatele, tak vzniká Fjodorův tragikomický životopisný portrét revolučního demokrata N. G. Černyševského jako symbolu umělecké nemohoucnosti a kabinetního, literátského přístupu k životní praxi. Nabokovův odmítavý až jízlivý obraz průkopníka revolučních myšlenek a idolu bolševických i exilových kruhů byl přijat ruskou emigrací se značnou nelibostí, v kontextu obecného smyslu autorovy románové polemiky na téma životní a umělecké autentičnosti i jeho vlastního myšlenkového a tvůrčího vývoje však působí zcela logicky: tak jako hrdina Daru, i Nabokov sám se v závěru svého berlínského pobytu rozchází se svazujícím prostředím ruského kulturního exilu, aby se přihlásil k ideálu svobodné umělecké tvorby vyrůstající z jedinečného zázemí subjektivní zkušenosti, paměti a vidění světa.