0%
Obsah: Frišta
První román naší přední novinářky je příběhem ženy napůl Rusky napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu, která je typickým příkladem člověka, který se pokouší ve svém soukromí spojit to, čemu říkáme západní civilizace, s východní kulturou. Není kladnou hrdinkou v tom pravém smyslu, ani její muž není zloduch, despota a padouch, ani cizinci, kteří zasáhli v dobré víře, ale s přesvědčením, že jen oni jsou nositeli pokroku, do jejich soukromí, nezpůsobili nic úmyslně. Všichni nakonec chtěli pro ty druhé to nejlepší... jen vůbec nechápali, po čem „ti druzí“ opravdu touží.V první osobě vypráví hrdinka knihy, poloviční Ruska provdaná do Kábulu, o životě v zemi na začátku nového století, po ukončení sovětské intervence a po odeznění přímých bojů občanské války. Zasvěceně, z důvěrné pozice jedné z nich, vypráví o životě muslimských žen, na jejichž osudu nic nezměnila přítomnost nejrůznějších humanitárních organizací v zemi a jejichž život se odehrává tak jako dřív pod dozorem mužů v ženské části domu. Příběh dívky, která se z lásky přizpůsobila naprosto odlišnému životnímu stylu a dobrovolně přijala postavení muslimské manželky, ústí nakonec do gesta vědomé vzpoury, když pomůže své nešťastné švagrové k úniku z dusivého manželství a sama zůstává v rodině, kterou přijala za svou. Próza velice objektivně líčí současnost jako zápas dvou odlišných kultur s tisíciletou náboženskou a sociální tradicí jako dlouhodobý proces, který vyžaduje především ochotu pochopit a akceptovat mentalitu islámského světa.