Brouk v mraveništi
Strugackij Arkadij Natanovič
Strugackij Boris Natanovič
Originální název: Žuk v muravejnike
Žánr: sci-fi, fantasy
Rok vydání: 2005
Přeložil: Jaroslav Piskáček
90%
Obsah: Brouk v mraveništi
U dveří stálazvířátka malá,
stříleli do nich
a bylo po nich.
(Veršíky malého chlapce)
Po několika týdenní pauze při psaní pro Sci-fi Web jsem dospěl k názoru, že problémy s databází musí mého drahého šéfredaktora strašně deptat, takže by mohlo dojít k tomu, že náš Web asi špatně dopadne, navíc začíná škola a času nebude nazbyt. Doufám, že Sci-fi Web povstane z mrtvých, i kdybych se o to zasadil sám.
Jediné světlé chvilky mého života nastávají při čtení knih, dobrých knih. Ačkoliv jsem měl výpadek, kdy jsem vzal do ruky obyčejnou beletrii, přečetl jsem také něco ze žánru sci-fi.
O bratrech Strugackých jsme se na našich stránkách již setkali a nyní se utvrzuji v přesvědčení, že patří opravdu mezi první ligu.
Kniha Brouk v mraveništi (Žuk v maravejnike) Vás možná příliš nerozveselí a nepobaví, ale rozhodně byste si ji měli přečíst. Ve zkratce Vám naznačím, o co jde.
Pracovník Komkonu Maxim Krammerer je pověřen svým nadřízeným Admirálem, aby vypátral jednoho progresora, který se neohlásil při vstupu na Zemi. Max dostane rozkazy. Jde o úkol nejvyšší priority a nejpřísnějšího utajení!
Pátrání začíná v materiálech, které byli o pohřešovaném progresorovi Lvu Abalkinovi k dispozici. Max si vytvoří plán, kde by měl začít s hledáním dotyčného. Při pročítání dokumentů, kupodivu psaných rukou, zjišťuje pramálo, navíc se vynořují otázky, proč takové utajení a co všechno Admirál neřekl.
Sítě se roztahují. Bratři Strugačtí dokáží udržovat napětí na nejvyšší míře, originální nápad vám nedovolí přemýšlet o tom, jak to dopadne, vy musíte jenom číst - až dokonce.
O Abalkinovi se dozvídáme více z úryvků z jeho misí. Zatímco Max vytvořil legendu (výmysl), podle které je novinář, který píše o Abalkinovi životopis. Navštěvuje jeho učitele, přátele, doktora, ale Abalkin je vždy o krok napřed. Max se dokonce kontaktuje s Hlavákem (mimozemská rasa podobná psům) Štěkn-Itrčem, ale ten mu moc nepoůže, protože se od Abalkina distancuje. Množství nových otázek bez odpovědí zavedou Maxe až tak daleko, že se nakonec od Admirála vše dozví. Dozví se o divné rase Poutníků, která je dalece vyspělejší než ostatní rasy a ovládá galaxii. Dozvídá se o původu Lva Abalkina a dalších jemu podobných. Nakonec se podaří Lva vypátrat, ale spojení s Poutníky je silnější než lidství Abalkina a nakonec končí jeho smrtí.
Musím konstatovat, že knihu jsem zhltl ihned ve vlaku. Nemohl jsem přestat. Napětí, o kterém píši výše, dosahuje závratných výšin. Navíc podle mého názoru se povedl i překlad (ovšem ruský originál jsem opět nečetl). Člověk si začne klást nové otázky a snaží se na ně odpovídat, protože sami autoři knihu tak píší! Žádné jednoznačné informace, zejména o Poutnících ne. A otevřený konec, no, to je prostě nádhera. Závěr se autorům povedl na výbornou. Popis situace, kdy… Ale to už bych řekl příliš. Slova jiných málokdy někoho přesvědčí, že by si knihu opravdu měl přečíst, ačkoli moje slova.
Ne, to byla legrace, myslím. Na druhou stranu, proč bych potom psal tuhle recenzi? Kdo nečetl, nechť nehodnotí, kdo četl, může kritizovat, ale osobně nemám rád kritiky…