• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (1)
• Úryvky (0)

Obsah: Ničivá vlna

Ničivá vlna se pomalu, ale nezadržitelně blíží od obou pólů. Za sebou nechává jen popel a spoušť. Už zbývá pouze úzký pruh kolem rovníku. Tady se shromáždili všichni obyvatelé planety. Zachránit se však může jen hrstka. Kdo poletí malým hvězdoletem na Zemi? Jak jednají, o čem přemýšlejí lidé v posledních chvílích života, než je pohřbí ničivá vlna?
Je to už déle, co jsem četl tento román. Sedím nehnutě v letadle, co se řítí na hladinu oceánu z výšky tří tisíc metrů a jediné, na co myslím je román Ničivá vlna. Jsem buď zcela zbaven smyslů nebo naopak jsem jediný rozumný člověk? Asi na to myslím, protože Strugačtí zachytili projevy lidí, kteří vědí, že zahynou. Je to stejné, chtěl jsem si zaletět na dovolenou a místo toho mám jen několik minut života, jak komické. Napadá mě, že Bible je přesná. Žij tak, jako bys tady měl žít věčně, ale na smrt buď připraven jako by měla přijít zítra. Už plácám? Jediné, co mě mrzí je, že tady umírám sám. Jsem sobec? Ano jsem, ale teď je to jedno, aspoň zde si zachovám špetku důstojnosti. Kdyby nám vypadly motory a my letěli střemhlav dolů, tak mám asi jen 25 sekund, ale protože tak trochu plachtíme, zbývá mi snad více než minuta, hih. Poslouchejte povídání o Ničivé vlně...
Ani nevím, co Vám mám říct. Na vzdálené planetě. Hm, pod názvem Ničivá vlna je vlastně dodatek: "Zkáza daleké planety. " Tak na té planetě, myslím, že se jmenovala Duna, si všichni spokojeně žijí. Jistý technik Robert pracuje u hraniční oblasti, kde vědci zkoumají takový zajímavý jev, čerpá se z něho energie. Ale je životu nebezpečný a jednoho dne se vytvoří opravdu gigantická vlna, která se šíří až k pólům. Když už se o tom dozví obydlené části planety, zbývá opravdu málo času na evakuaci (a mě na záchranu života). Na planetě je navíc jen jeden malý D-hvězdolet. Samozřejmě zodpovědný guvernér rozhodne, že se musí zachránit děti. Drama se rozvíjí.
Seznámíme se se strachem, smířením, sobectvím, hrdinstvím, lhostejností, prostě s mnoha věcmi, které člověk zvlášťě prožívá v extrémních situacích. Když už se smrt nevyhnutelně blíží, každý se snaží být sám se sebou. Čirou náhodou, tu knihu mám tady. Zbývá mi jen čas, přepsat poslední verše, které mluví za sebe a díky moderní technologii (mám tu mobil a notebook) odeslat tuto rádoby recenzi na web. Pokochejte se verši slepce v okamžiku blížící se smrti...
Když strašný živel v nočních tmách
jak černá voda nezkrotná
ti k hrudi dosahal,
ty s hlavou hrdě vztyčenou
jsi šla za modrou oblohou
a šla jsi stále dál...
Dojemné, ještě jednu věc, řekněte mamince, že se to stává. Těší mě ještě pár věcí. Už mi snad nikdo nebude přidělávat starosti a v jiných vesmírech jsem určitě neletěl...