Stránský Jiří
* 12.08.1931
* Praha
0%
Stránský Jiří - Životopis
pochází z pražské patricijské rodiny, po svém otci má aristokratické předky (Stránští ze Zapské Stránky), z matčiny strany je vnukem meziválečného československého předsedy vlády Jana Malypetra. Mezi jeho příbuzné patří i zakladatel českého skautingu A. B. Svojsík.Studoval gymnázium, měl maturovat v roce 1950, byl však ze školy těsně před maturitou z politických důvodů vyloučen. Živil se pak manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády k PTP útvarům. V lednu roku 1953 byl zatčen a obviněn z velezrady. Za tento vykonstruovaný zločin byl komunistickou justicí odsouzen na osm let vězení. Ve vězení prošel několik pracovních táborů včetně jáchymovských uranových dolů. Roku 1960 byl amnestován. Po propuštění se živil jako kopáč u Vodních staveb, od roku 1965 pracoval u Benziny, při této práci externě spolupracoval jako asistent s filmovým studiem Barrandov. Roku 1974 byl za krádež[zdroj? ] odsouzen na tři a půl roku do vězení (podmíněně propuštěn po polovině trestu). Po návratu z vězení pracoval jako technik u Benziny až do roku 1990 a v této době dále externě spolupracoval s filmem.
Po roce 1989 začal J. Stránský znovu publikovat především v Literárních novinách, Listech a Lidových novinách, roku 1990 se stal spisovatelem z povolání, ale ještě téhož roku přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a roku 1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998.
Jiří Stránský je dvojnásobný politický vězeň komunistického režimu (v letech 1953 až 1960 a znovu 1973 až 1975), prozaik (kniha povídek Štěstí, dvoudílná románová sága Zdivočelá země a Aukce, román Přelet, novely Tichá pošta), básník (sbírka Za plotem), autor knih pro děti (Povídačky pro Klárku, Povídačky pro moje slunce, Perlorodky), scenárista – podle řady jeho děl natočili filmy režiséři Hynek Bočan (seriál Zdivočelá země, filmy Uniforma, Bumerang a Žabák) a Petr Nikolaev (Kousek nebe, připravuje se Tichá pošta). Leitmotivem jeho tvorby jsou osudy politických vězňů – Stránský je ovšem nevidí jako bezmocné oběti, nýbrž jako hrdiny, kteří si zachovali vnitřní svobodu, sílu a lidskou soudržnost i v nelidských podmínkách komunistických a nacistických lágrů. O životě a díle Jiřího Stránského se čtenáři mohou dozvědět víc v obsáhlém knižním rozhovoru, který s ním vedl Jan Lukeš a který vyšel v nakladatelství Hejkal pod názvem Srdcerváč.
'Životopis autora Stránský Jiří'