• Životopis
• Tvorba (43)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (1)

Běhounek František - Životopis

Od 30. let přední popularizátor vědy v literatuře pro mládež; reportážních a dobrodružných prózách i ve vědeckofantastických románech a populárně naučných pracích z oblasti radiologie a atomové fyziky spojoval kult rozumu s etickými principy a idejemi humanismu.
 
Narodil se v Praze 28.10.1898. Již od dětství jej přitahovaly utopické romány J. Verna. Studoval na reálce (maturita 1916) a matematiku a fyziku na Karlově univerzitě. Po absolutoriu (1920) získal dvouleté stipendium ke studiu u Marie Sklodowské-Curieové v Paříži. Právě ona jej doporuči­la za člena výpravy do Arktidy v r. 1926 (Amundsen, Ellsworth, Nobile), kde prováděl na Špicberkách měření radioaktivity a elektrické vodivosti atmosféry. Nejdramatičtější životní událost jej čekala r. 1928 na druhé polární výpravě Umberta Nobile při ztroskotání jeho vzducholodi Italia a několikatýdenním nuceném pobytu na ledové kře, odkud jej se zbyt­kem výpravy zachránil sovětský ledoborec Krasin. Rok po návratu se Bě­hounek habilitoval na Karlově univerzitě pro obor radioaktivity; přitom stál u zrodu Státního radiologického ústavu v Praze, který v letech 1933-45 vedl. V letech 1936-38 se také podílel na založení observatoře atmosférické elektřiny na Štrbském plese. Po válce pracoval jako vedoucí fyzikálního oddělení Radioléčebného ústavu v Praze, od r. 1951 Onkolo­gického ústavu (od r. 1956 součásti Ústavu jaderné fyziky ČSAV). Od r. 1956 - dva roky po získání profesury na Karlově univerzitě - záro­veň vedl katedru jaderné chemie na ČVUT a reprezentoval naši vědu v kombi OSN pro výzkum atomového záření. V r. 1953 byl zvolen členem korespondentem ČSAV, r. 1960 akademikem. Zemřel v Karlových Varech 1.1. 1973.  
Základní impuls, ovlivňující celou jeho tvorbu pro mládež, mu dala zkušenost polárního badatele a trosečníka. Skutečné události jej inspirovaly k napsání prvotiny, dokumentárního vyprávění Trosečníci na kře ledové (1928, od r. 1955 přejmenováno na Trosečníci polárního moře). Zážitky z obou polárních výprav se později ocitly v modifikované podobě v mnoha knihách pro mládež, vybudovaných sice podle modelu dobrodružné literatury, tj. počítající s maximem napětí, gradovanosti a pointovanosti, ale nevyhýbající se ani historickým fak­tům, ani naučným prvkům. Bývá to především prostředí nehostinného severu, kde se odehrávají příběhy chlapců odkázaných na vlastní houžev­natost a na své základní znalosti fyziky a přírodopisu (Tajemství polárního moře, 1942; Ledovou stopou, 1946; Mlha nad Atlantikem, 1969 aj.), nebo mužů, kteří osvědčují v tvrdých podmínkách odvahu, skutečné přátelství, obětavost a nezištnou pomoc (V říši věčného ledu a sněhu, 1936; Robinzoni z Kronborgu, 1944; V horách Větrné řeky,  1947, apod.). Autorův oblíbený trosečnický motiv přešel i do Ostrova draků (1958) a do Robinzonů Želvích ostrovů (1965), tentokrát situovaných do Tichomoří.
Osu románu Fregata pluje kolem světa (1942), s hlavním hrdinou mla­dým českým kadetem, tvoří historicky podložená cesta válečné lodi Novara v letech 1857-59. Také historie přitahovala autora již od počátků jeho umělecké tvorby, přivedla ho ke zpracování osudů světově proslu­lých cestovatelů a trosečníků (Lidé a póly, 1941; Kniha Robinzonů, 1944), slavných přírodovědných objevitelů (Lovci paprsků, 1949), ke studiu dení­ků našeho afrického cestovatele Emila Holuba a k jejich převyprávění v knize Na sever od Zambezi (1946).
Řadu Běhounkových beletristických prací ovlivnila i jeho profese ja­derného fyzika, ať již to byla detektivka Případ profesora Hrona (1947, v r. 1969 pod názvem Dům zelených přízraků), nebo napínavý příběh z druhé světové války Rokle u Rjukanu (1966).
Vědecké předpoklady a logické dedukce tvoří základ i jeho vědecko-­fantastické literatury (Akce L, 1956; Robinzoni vesmíru, 1958; Projekt Scavenger, 1961).
Kromě rozsáhlého beletristického díla napsal Běhounek životopisy Pierre Curie (1957) a Fréderic Joliot-Curie (1965), mnoho vědeckopopularizačních prací, např. Radium a paprsky X (1924), Od atomu k vesmíru (1939), Země, planeta neznámá (1941), Atom děsí svět (1947), Atomy dnes a zítra (1962), Atomy vládnou (1972), i vědeckých děl a vysokoškolských skript z oboru radiologie. Populárně naučné práce také překládal.
'Životopis autora Běhounek František'