Chaloupka Otakar
* 14.02.1935
* Liberec
0%
Chaloupka Otakar - Životopis
Český prozaik, historik a teoretik literatury pro mládež, publikující od 60. let; v próze po tvárných a ideových experimentech našel svou vlastní oblast v tematice okupační.Narodil se v Liberci 14. 2. 1935. Dětství prožil v Chotěboři, kde studoval na gymnáziu (maturita 1953). Na filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvoval obor čeština - literární věda, tématem diplomové práce bylo Umělecké mistrovství Jana Nerudy (absolvoval 1958). Poté působil jako učitel na středních školách v Třebotově u Prahy a v Praze. V r. 1962 se stal aspirantem Pedagogického ústavu Jana Ámose Komenského a v r. 1966 zde obhájil kandidátskou práci Umělecké literární dílo v systému výchovy. O rok později získal doktorát filozofie. Po skončení aspirantury se stal vědeckým pracovníkem Pedagogického ústavu Jana Ámose Komenského, od r. 1982 je v tomto ústavu vedoucím Kabinetu dětské literatury a literární výchovy. Časopisecky debutoval ve Zlatém máji v r. 1958, v beletrii byla debutem až jeho knižní prvotina. Je zastoupen ve sborníku Prsten s kamejí (1974).
Jeho prózy jsou určeny spíše těm, kdo neotvírají knihu kvůli příběhu, ale chtějí se s autorem zamýšlet nad základními životními hodnotami. Sympaticky působí jeho úsilí nespokojovat se s vyzkoušenými postupy, hledat, experimentovat, nezůstávat jen u popisu a u vnějšku události
a postav. Tyto rysy jej hlavně v počátcích tvorby zaváděly k určité tezovitosti „literárních úkolů“: prvotina Kámen ke kameni (1967) směřovala k napodobení francouzského „nového románu“, druhá knížka Kornet a dívka (1970) přinesla absurdně existenciální příběh, třetí byla pokusem o kombinaci detektivky s ženským čtivem (Škaredá středa, 1973). A tak teprve ve druhé polovině 70. let přichází autorovo zrání, patrné především v okupační novele Ta chvíle, ten okamžik ( 1976).
Touto novelou s nepatetickým hrdinou zařadil se Chaloupka mezi prozaiky válečné tematiky. Zřekl se samoúčelných tvárných experimentů a vykreslil hrdinu, chirurga, který koná svou lékařskou povinnost i v krutých válečných časech, poskytne pomoc dvěma zraněným sovětským partyzánům - a zaplatí za to životem. Nemalou roli dostal v próze vypravěč, který se pokouší rekonstruovat povahu a osud chirurgův. Novela byla s úspěchem zfilmována (1981).
Román Modrý prezident (1980) se až příliš opírá o tvůrčí výsledky jihoamerické prózy (Asturiase, Carpentiere, Márqueze), než aby tento příběh o diktátorovi a jeho konci bylo možno přijmout jako osobité dílo. Spíše lze ocenit dovednost, s níž spojuje rysy dobrodružné literatury s posláním angažovaného politického románu. Návrat k poetice literárních počátků znamená novela Žít u moře (1979), vybudovaná na snové linii dospívajícího a na vzpomínkách strýce - námořníka, přeplněná však nadměrnou lyričností a retardujícím spádem vyprávění. Rekonstrukci dosavadního života mladého právníka, který hledá smysl v práci a cestu k dospělosti, přináší román Zítra ráno (1981), nepříliš přesvědčivý v obratu a náhlém dozrání, které nemají reálný podklad v hrdinových zážitcích. Okupační téma zpracovává novela Až do konce (1981), umístěná do posledních dnů války a sledující osudy šesti dívek, které německá jednotka drží v zajetí jako rukojmí. Také Mlčení (1982) se odehrává v letech okupačních.
Jako literární historik debutoval Chaloupka studií Teréza Nováková a východní Čechy (1963). O tři roky později vyšla jeho monografie Vypravěč Josef Štefan Kubín (1966). Další jeho práce jsou věnovány literatuře pro mládež: Horizonty čtenářství (1971), s podtitulem Aktivita, proměnlivost a výchova čtenářství pubescentního dítěte, a třídílná práce Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury (1973, 1976, 1979, společně s V. Nezkusilem). Stostránková přehledná studie Dětská kniha v Československu vyšla v letech 1976 - 1978 pro cizinu - italsky, rusky, anglicky, francouzsky a německy. Přehled české literatury pro mládež od počátku 19. století až do r. 1945 přinesla práce Kontury české literatury pro děti a mládež (1979). Vycházela před knižním vydáním na pokračování v časopise Zlatý máj, kde Chaloupka uložil řadu svých studií o dětské literatuře.
Zatím nejrozsáhlejší vědeckou prací Chaloupkovou je téměř šestisetstránkový Rozvoj dětského čtenářství (1982).
Jako editor Chaloupka připravil dva svazky pohádek (Špalíček českých pohádek, 1971, Nový špalíček českých pohádek, 1971).
'Životopis autora Chaloupka Otakar'