• Životopis
• Tvorba (2)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Saarikoski Pentti - Životopis

Básník, prozaik a překladatel. Pro své nekonvenční názory na umění i společnost i bohémský způsob života bývá přirovnáván k E. Leinovi. V mládí se hlásil ke Kierkegaardově interpretaci křesťanství, následovalo „antické“ období, kdy jej ovlivnil především Herakleitos. Jeho „logos“ hledá ve sbírkách Runoja (1958, Básně) a Toisia runoja (1958, Další básně). V Runot ja Hipponaksin runot (1959, Básně a Hipponaxovy básně) se představuje poprvé jako překladatel.
Satirické verše Hipponaxovy rezonovaly s jeho vlastní poezií,
již v 60. letech vydává v Mitä tapahtuu todella? (1962, Co se
skutečně děje? ) a Kuljen missä kuljen (1965, Jdu, kde jdu), tentokrát však již pod egidou Marxe. Krátké období, značené ještě redigováním marx. revue Aikalainen (Současník) a sbírkou politických veršů Ääneen (1966, Nahlas), končí dlouhou básní Katselen Stalinin pään yli ulos (1969, Dívám se přes hlavu Stalina), v níž účtuje s komunismem.
Návrat k nepolitické poezii naznačovaly ostatně již sbírka
milostných básní Laulu laulusta pois (1966, Píseň pryč z písně) a prózy Aika Prahassa (1967, Čas v Praze) a Kirje vaimolleni (1968, Dopis mé ženě). Intimní a reflexivní lyrika převažuje v Onnen aika (1971, Čas štěstí), Alue (1973, Oblast) a Ja meille jäi kiireetön ilta (1975, A zůstal nám večer nespěchavý). Posledně jmenovanou sbírku
napsal se svou čtvrtou ženou Miou Bernerovou po odchodu do
Švédska. Tady také dokončuje grandiózní řadu překladů antické lit. a po Homérovi, Xenofonovi, Euripidovi, Theofrastovi a Aristotelovi překládá Platona. Usilovnou prací – mj. devatenáct sbírek poezie a sedmdesát knižních překladů – a nevázaným způsobem života vyčerpaný básník se nedlouho před smrtí vrací do Finska, vrací se i k víře svého mládí, křesťanství, a je na vlastní přání pohřben v areálu pravoslavného kláštera.
'Životopis autora Saarikoski Pentti'