• Životopis
• Tvorba (50)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (2)

Čtvrtek Václav - Životopis

Populární spisovatel pohádek a příběhů ze současného života pro děti a mládež, autor televizních večerníčků a tvůrce několika oblíbených televizních a literárních postav, zejména loupežníka Rumcajse.
 
Narodil se 4.4.1911 v Praze a prožil tam většinu svého života. Když vypukla první světová válka, musel tatínek narukovat na frontu a malý Václav se s celou rodinou dostal k dědečkovi do Jičína. Zřejmě to byl pro něj zážitek navždycky. Jičínské prostředí ožilo po dlouhých letech v jeho nejlepších knížkách o Rumcajsovi, Mance a Cipískovi a v dalších pohádkách. Po válce se rodina vrátila zase do Prahy, tam vychodil gymnázium (maturita v r. 1931) a začal studovat práva, ale po čase toho zanechal. Už jako student psal drobné povídky do časopisů. Když nastoupil v r. 1931 jako účetní úředník na okresním finančním ředitelství v Chebu a nudil se tam, zkusil napsat humoristický román z anglického prostředí. Začal s nim v r. 1936 a kniha vyšla v r. 1940 u J. R. Vilímka v Praze pod pseudo­nymem Huge Prattler a s titulem Whitehors a dítě s pihou jako "překlad z angličtiny". V té době už pracoval na zemském finančním ředitelství v Praze. Hned po válce nastoupil vojenskou službu v Děčíně. Když si syn Petr přál, aby mu vyprávěl na dobrou noc pohádky, byl to pro něj nový literární podnět
V r. 1946 přešel na ministerstvo financi a začal spolupracovat s dětský­mi časopisy. Ve Vlaštovičce vycházela na pokračováni pohádka Lev utekl, která později vyšla i knižně (1948). Spolupracoval s Antonínem Zhořem na některých dalších prózách, jež se objevily později v nakladatelství Komenium (Veselé pohádky o pejskovi a kočičce, strýci hrochovi... 1947; Jak pejsek a kočička pěstovali kaktus, 1947). Tehdy začaly i kontakty s rozhlasem (první vysílaný pořad byla scénka Vrabečkovo trápení), v r. 1947 vy­cházel v Sedmihlásku seriál Vepřík a kůzle (později se objevil v rozhlase a ještě později v televizi).
V r. 1949 nastoupil místo v rozhlase jako redaktor (a samozřejmě i au­tor) pohádkových pořadů, pak zastával místo vedoucího rozhlasového vysíláni pro školy a konečně vedoucího rozhlasového vysílání vědy a techniky pro mládež. Práce v rozhlase měla na Čtvrtka značný vliv, uči­la ho úspornosti a názornosti vyjádřeni, živému dialogu. Od r. 1960 pra­coval jako volný spisovatel; přestěhoval se z Letné na sídliště v blízkosti Červeného vrchu a tam psal většinu svých knížek a literárních prací.
Jeho knížky byly zfilmovány (My tři a pes z Pětipes a Malá letní romance) a mnohé zdramatizovány, hlavně příběhy o Rumcajsovi: Jak měl Rumcajs Cipíska od S. Lichého (1972), Jak se stal Rumcajs loupežníkem rovněž od S. Lichého (1969), Dobrodružství loupežníka Rumcajse od polského dramatika Ernesta Brylla (česky 1975), Křemílek a Vochomůrka od P. Slunéčka (1979) a románek Zlatá lilie od V. Pánkové (1971). Některé také vyšly na gramofonových deskách. Získal rakouskou cenu v soutěži o dětskou knihu za poetický příběh Čáry máry na zdi (1961) a cenu M. Majerové za vyprávění pro malé čtenáře Kosí strom (1964). Od r. 1975 byl nositelem titulu zasloužilý umělec a čestným občanem města Jičína (1975), kde se odehrávají některé jeho pohádky, především příběhy o Rumcajsovi. Zemřel 6. 11. 1976 v Praze.
Největší část knížek napsal Čtvrtek pro děti a mládež. Pouze malá část je určena pro dospělé. K těmto knihám patří Veselý mrtvý (1967), v niž v desíti povídkách podal jakousi úsměvnou, ironickou a nostalgickou ro­dinnou ságu, a pozdější Nezbedné pověsti (1977), kde autor vypráví v roz­marném boccacciovském tónu pověsti z Prahy a dalších českých měst. Mezi jeho knížkami pro děti se najdou jednak povídky a románky ze současného života dětí, jednak pohádková a pověsťová vyprávění, v nichž autor vychází a těží z některých folklórních motivů, postupů a postav, ale stylizuje je v samostatné autorské útvary. Obě cesty jsou propojeny pohádkovou fantazii, jež hraje hlavní roli jak v povídkách a románcích ze současného dětského života, tak i v pohádkách a pověstech. Nejvíce psal Čtvrtek knihy prozaické, ale několikrát i divadelní hry, ať už pro loutky: Král Lávra (1952), Honza, čert a Kašpárek (1956), Budulínek (1957), O Kubovi (1961), Patero pohádek pro závěsné loutky (1962) aj. nebo dětské hry pro herce: Modrý kosatec (1960), Malá zlá kouzelnice (1975), Jak si Rumcajs poslal Cipíska pro pomoc (1978).
Do prvního okruhu patří mimo jiné povídky psané původně pro časo­pisy Doktor Ludva Faust a jiné povídky (1956), prázdninový románek My tři a pes z Pětipes (1958), příběh husitského kluka, který se dostane do dnešní doby Chlapec s prakem (1961), Čáry máry na zdi (1961), Zlaté pero (1962), Kosí strom (1963), psychologická etuda dvou dětských dvojic Zlatá lilie (1964), prázdninový příběh dospívajícího mládí Malá letní romance (1966), povídka s pohádkovými motivy ze současného života tří dětí Duha a jelen Stovka (1966), povídka o dětské partě Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968), pohádková příhoda malého chlapce Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka (1976), Lenka a dva kluci (1978), Čtyři Berkeros (1978) atd.
Hlavní a podstatná část Čtvrtkovy literární činnosti náleží pohádkové tvorbě. Pohádky začal psát v prvních krocích své literární kariéry. Kromě již zmíněných (Lev utekl, 1948), Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960), Hodinky s lokomotivou (1965), pohádky o hudebních nástrojích Pohádková muzika (1968), Pohádkový kalendář (1969). Většina těchto knížek se neliší od dobrého průměru české pohádkové produkce padesátých a šedesátých let. Velký význam však měla další spolupráce s televizí; z ní vznikly čtyři cykly vydané knižně: Pohádky ze čtyř studánek (1969), kde jsou pohádky o Makové panence, Křemílkovi a Vochomůrkovi, Cipískovi a Hrompácovi a Tancibůrkovi, a zejména nejpopulárnější posta­va loupežníka Rumcajse z jičínského lesa Řáholce. Vlastní předobraz této loupežnické figurky, jež doslova zlidověla, je starší, objevil se v jedné autorově pohádce z r. 1946. Televizní a výtvarnou podobu s jednoduchý­mi, skoro ornamentálními linkami mu dal Radek Pilař. V knižní podobě se objevila postava sympatického loupežníka brzy po televizním úspěchu v knize Rumcajs (1970) a později spojil autor vyprávění do trilogie Rumcajs,  Manka, Cipísek (1975). K těmto pohádkám se druží ještě některá vyprávění jičínského cyklu:  O Česílkovi, Šejtročkovi  a jednom  známém  loupežníku (1970),  Vodník Česílko (1970), Vodník Čepeček  (1972), Cesty formana Šejtročka (1977), Jak ševci zvedli vojnu  pro červenou sukni (1979). Mnohé figurky tohoto cyklu přecházejí z jedné pohádky a knížky do druhé.
Vedle toho psal ještě další větší i menší knížky: zvířecí pohádku Kočičiny kocourka Damiána (1971), větší kompozici Jak čert hledal díru do pekla (1973), O víle Amálce a žabce Márince (1973), pohádky na motivy lidových písní Císařská vojna se sultánem (1973), Malá zlá kouzelnice a drak (1974), Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky (1974), O makové panence a motýlu Emanuelovi (1976), O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979), Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska (1981) a ještě několik dalších. 
V nejlepších Čtvrtkových pohádkových knížkách vládne úsměv, gro­teskní humor, optimismus a fantazie, jsou blízké pohádkám Čapkovým, Drdovým, Ladovým a starší tradici Erbenově a Kubínově. Vyrůstají z li­dových, folklórních kořenů, lidové motivy a figury dále rozvíjejí a obohacují, stavějí na lidové moudrosti, na lidových představách o dobru, prá­vu, spravedlnosti, chytrosti a šikovnosti. Mají úsporný, plastický jazyk a vynalézavý výraz, který si libuje v lidových a nářečních slovech a úslo­vích, v neobvyklých jménech, v neologismech a cizomluvech. Není divu, že četné pohádky, ale rovněž jiné Čtvrtkovy knížky byly přeloženy do mnoha jazyků.
'Životopis autora Čtvrtek Václav'