Matoušek Ivan
* 28.07.1948
* Praha
0%
Matoušek Ivan - Životopis
Prozaik, básník a výtvarníkPo absolvování SVVŠ v Praze (1963–66) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK (1966–71) a nastoupil jako výzkumný pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV, odkud 1987 přešel do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii. Od roku 2001 je zaměstnán jako kontrolor jakosti léčiv v továrně Léčiva, respektive Zentiva.
Od vysokoškolských studií se věnuje literatuře, malbě a grafice. Od přelomu 80. a 90. let publikuje v tisku serigrafie; svá novosymbolistická, k duchovnímu poselství směřující výtvarná díla samostatně vystavoval v Praze a v rámci kolektivní výstavy v Berlíně.
V samizdatu uveřejnil soubory próz Mezi obrazy (PP, E 1980) a Album (PP 1987), romány Novi (1980) a Ego (1988), pásmi Marie (1982, časopisecky jako příloha Tvaru č. 15/1998, knižně přepracováno v souboru Poezie 2000) a básnickou sbírku Poezie a serigrafie před koncem 80. let (1990, časopisecky částečně v Iniciálách 1992, č. 3, knižně přepracováno v souboru Poezie 2000). Od 90. let publikoval prózy, příležitostné básně a grafiky v Literární revui, Iniciálách, Tvaru, Listech, Prostoru, Lidových novinách, Revolver Revui (zde mj. v č. 53/2003 tři scénáře pro loutkové divadlo) a Souvislostech. Rozhlasovou dramatizaci románu Ego vysílal Český rozhlas (r. Miroslav Buriánek). Zatím pouze v rukopisu zůstává román Adepti (ukázka v Revolver Revui č. 68/2007). – V roce 2003 získal Cenu Revolver Revue za prózu Spas.
Matouškovy texty vznikaly od druhé poloviny 70. let. Již jeho první povídková samizdatová sbírka Mezi obrazy tlumočí autorovo tíhnutí k psychologickému vypravěčství a k vytváření imaginativních světů, paralelně doplňujících světy reálné a každodenní. Novela Album, psaná na přelomu desetiletí, představuje pokus o filigránní rekonstrukci minulého života konkrétních postav v době první světové války prostřednictvím komentářů ke korespondenci a galerie skutečných i fiktivních vzpomínek z dětství.
V téže době vznikla první varianta Matouškova prozaického podobenství Nové lázně (původní název Novi), jež později přepracoval v brutální vizi lidské civilizace po třetí světové válce, kdy úsilí o humanizaci člověka je nahrazeno holou biologickou existencí jednotlivců a symbiózou veřejné a skryté vlády totalitních mechanismů ve společenské psychologii postav. Během 80. let Matoušek napsal román Ego, v němž se hyperreflexivní sonda do vypravěčova nitra a jeho senzitivního intelektu prostupuje s vyprávěním o hrdinově dramatickém životě od listopadu 1980 do července 1981 a s konkrétními výjevy ze života pražských umělců a intelektuálů. Ve fantaskní próze pro mládež Autobus a Andromeda zvolil Matoušek formu novodobého arbesovského romaneta a do tajemného příběhu z dnešní Malé Strany vtělil historii formování lidského nitra v čase dospívání.
Román Spas je složitě komponovanou výpovědí o bizarní a tragikomické situaci jednotlivce i společenství uprostřed novodobé chiliastické společnosti. Nejednoznačnost celkového vyznění, dokonce jakási románová pluralita nastavuje fikční zrcadlo ideovému a sociálnímu babylónu postmoderní doby, uprostřed níž se výjimečně senzitivní protagonista snaží uskutečnit svou „misi“: přiblížit se druhému i sobě, pomoci, splynout.
Sbírku Poezie charakterizují dvě protichůdné polohy: na straně jedné milostná litanie, kroužící okolo spirituálního a milostného tématu, na straně druhé expresivní a záměrně nestylizované básnické texty, jejichž výpověď se dotváří propojením s autorovými grafikami.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Album (P 1991); Nové lázně (P 1992); Autobus a Andromeda. Malostranské mystérium (P pro mládež, 1995); Ego (R 1997); Mezi starými obrazy (PP 1999, pův. verze smz. 1980 s tit. Mezi obrazy); Poezie (BB 2000, obsahuje přepracované verze původně samizdatové skladby Marie, 1982, a souboru Poezie a serigrafie na konci osmdesátých let, 1990); Spas (R 2001).
'Životopis autora Matoušek Ivan'