• Životopis
• Tvorba (3)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Masaryk Jan - Životopis

Jan Masaryk, Dr. h. c. , také Jan Garrigue Masaryk, (14. září 1886 Praha – 10. března 1948 Praha) byl syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeden z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století.
Byl mimo jiné velvyslancem v Londýně (1925–1938), ministrem zahraničí Benešovy exilové vlády a nakonec taktéž ministrem zahraničí ve vládě Klementa Gottwalda. V únoru 1948 odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry.
Rakousko-Uhersko
Navštěvoval školy v Praze, Akademické gymnázium (maturoval 1906), a v USA (1907–13). V roce 1913 se vrátil do Čech. Za první světové války nastoupil vojenskou službu v rakousko-uherské armádě (1915–18 v týlu uherského pluku na polské frontě, byl povýšen na důstojníka a vyznamenán medailí za statečnost).
ČSR
Po ukončení války se stal čs. diplomatem, v letech 1919–22 chargé d'affaires ve Washingtonu. V letech 1920–25 osobní tajemník Edvarda Beneše, tehdy ministra zahraničních věcí ČSR.
Londýn, USA
V roce 1925 se stal vyslancem v Londýně. V září 1938 po okupaci Sudet z této funkce rezignoval a zůstal v Londýně. V roce 1940 se stal ministrem zahraničí Benešovy exilové vlády.
Pokračoval ve veřejných vystoupeních a přednáškách, zejména v Angli a USA, o nutnosti systému kolektivní bezpečnosti, nebezpečí nacismu a mezinárodního postavení Československa za války a po ní. Jako i další prominentní exulanti spolupracoval s českým vysíláním BBC „Volá Londýn“. V roce 1942 obdržel doktorát práv LL. D. na Bates College, v Lewistonu, v americkém státě Maine.
Ve Velké Británii měl k dispozici londýnský apartement na 58 Westminster Gardens, ale často pobýval i v Buckinghamshire ve Wingrave, v rezidenci členů a zaměstnanců Benešovy vlády, nebo u Benešů v jejich rezidenci v Aston Abbotts.

Poválečná ČSR
V roce 1945, 26. června, v San Francisku za ČSR podepsal Chartu Organizace spojených národů. Podílel se aktivně i na formulaci Mezinárodního paktu o lidských právech.
V roce 1946 vedl jako ministr československou delegaci na Pařížské mírové konferenci, konané od července do října. V srpnu 1946 se stal prvním předsedou tehdy právě v Lucemburku založené Světové federace sdružení pro Spojené národy (World Federation of United Nations Associations, WFUNA).
Masaryk zůstal ministrem zahraničí i v poválečné, po volbách v roce 1946 komunisty dominované Národní frontě. Snažil se o udržení přátelství se SSSR, z této doby pochází i jeho – z dnešního hlediska servilní – oslavná řeč maršálovi Stalinovi. Ale zároveň byl pobouřen sovětskými mocenskými ambicemi – jako bylo i sovětské veto proti účasti Československa na Marshallově plánu.
Osobní život
V roce 1925 se Jan Masaryk oženil s Frances Craneovou, dcerou Charlese Cranea, významného zastánce československé samostatnosti. Bezdětné manželstvi skončilo během pěti let. Masaryk se dlouho stýkal s Američankou Marcií Davenportovou. Po odchodu do exilu se měli vzít v Londýně, kam za ní měl odcestovat.

Únor 1948 a smrt
Při únorové krizi odmítl rezignovat spolu s ostatními nekomunistickými členy Gottwaldovy vlády. Na venek vystupoval konstruktivně, pronesl i několik provládních prohlášení. V soukromí ale rezignoval a přemýšlel nad odchodem do dalšího exilu.
10. března byl nalezen mrtev pod oknem svého bytu. Jeho smrt je dodnes záhadou. Existují celkem tři teorie: podle jedné šlo o vraždu (Masaryk byl z okna prostě vyhozen), podle druhé o sebevraždu (Masaryk z okna sám vyskočil) a podle třetí verze se Masaryk pokoušel po římse utéci ze svého bytu (kde se v tu chvíli prokazatelně pohybovali vetřelci) a z této římsy spadl.
Policejní vyšetřování ukončené roku 2004 dospělo k závěru, že se jednalo o vraždu. To je v souladu s přesvědčením veřejnosti i mnohých historiků, že Jan Masaryk byl zavražděn komunisty, aby jim nepřekážel v nové vládě. Také se Moskvě v červenci 1947 jako jediný Stalinovi postavil, což už by samo o sobě postačovalo k jeho „likvidaci“.
Též jeden Rus napsal ve svých Pamětech, že jeho matka byla agentka NKVD a věděla o tom, že za smrt Jana Masaryka je odpovědná NKVD . Jan Masaryk byl prostě pro NKVD a celý Sovětský svaz nepohodlný.
Citáty

„Židé ve svých bohatých dějinách hodně zkusili, ale žádné jejich utrpení nebylo tak hrozné, nesnesitelné a masové, jako je nyní. Naší generaci bylo dopřáno, aby se z hrozného osudu Židů poučila, kam vede antisemitismus … Je pravda, že se každý národ pozná podle toho, jak se chová k Židům, a my jsme se chovali slušně. … Antisemitismus je barbarství a ostuda, které zůstanou vyhrazeny Němcům jako znamení … Musíme si uvědomit, že pro nás … antisemitismus je prvním krokem k pangermanismu, který by nám při druhém kroku vrazil kudlu do zad … Židé na tom dnes jsou nejhůře. V polských ghettech je to ještě horší než v Dachau a Oranienburgu. Proto vás prosím, pomáhejte jim, jak můžete. “ (Londýn, 29.  září 1943 na Roš ha-šana)
„Naše zahraniční politika ... bude záležet na pevném, nezměnitelném a mohutném základě naší smlouvy a sousedství se Sovětským svazem. Vše, co z této naší základny vyplývá, budeme plnit stoprocentně, bez váhání a nekompromisně. “ (Londýn, 31. prosince 1944).

„Do Moskvy jsem jel jako československý ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek. “ (po návratu z Moskvy v červenci 1947)

 

'Životopis autora Masaryk Jan'