• Životopis
• Tvorba (7)
• Komentáře (3)
• Hodnocení (1)

Michal Karel - Životopis

Při přidávání autora Karla MICHALA jsem se setkal následujícímí oficiálními životopisy:

Narodil se jako Pavel Buksa v rodině lékaře. Absolvoval gymnázium a než začal studovat medicínu, strávil rok v různých manuálních zaměstnáních. Po dvou letech však vysokou školu opustil a odešel na vojnu. Potom opět střídal zaměstnání a přitom vyvíjel literární činnost v časopisech. První kniha mu vyšla r. 1961 a od té doby se věnoval jen své tvorbě při externí spolupráci s nakladatelstvími, časopisy i filmem. V r. 1968 emigroval do Švýcarska do Basileje, kde jen nesnadno hájil existenci (spolupráce s exilovým nakladatelstvím Index) a snažil se pokračovat v psaní. 30. června 1984 odešel v Basileji dobrovolně ze života.
Téměř celé Michalovo literární  dílo prozaika, dramatika i filmového scénáristy vzniklo před r. 1968. Na společenské poměry zaútočil v 60. letech osobitým humorem a satirou, vyrůstající ze skepse a všeobecné absence hodnot. Hned první povídková sbírka Bubáci pro všední den s úspěchem, v té době novým způsobem konfrontace lidí s nadpřirozenými bytostmi a jevy, napadala pokleslý životní styl a mravní úpadek společnosti. Ironií je naplněna i neobvyklá detektivka Krok stranou. Novela Čest a sláva, čerpá sice historický námět z třicetileté války, avšak její ideová podstata je aktuální důrazem na věrnost ideálům a osobní čest. podobně eticky je zaměřena i další kriminalistická novela Gypsová dáma s šíře pojatou problematikou spravedlnosti. Literárně apokryfický charakter mají prózy Rodný kraj, které představují některé hrdinské postavy českých dějin v ironickém osvětlení a skepsi o tradičním výkladu české národní povahy, jak se autorovi jevila po několikaletém životě v cizině. Častá autobiografičnost Michalových próz a jejich při všem humoru a satiře skeptický postoj k životu vypovídá mnohé o autorově smutném osudu.
Některé z Michalových próz se staly podkladem pro jeho vlastní nebo ve spolupráci vzniklé filmové scénáře realizované v 60. letech nebo i po roce 1989.  
 
Vlastním jménem Pavel Buksa. První manžel spisovatelky V, Fischerové. Narodil se v rodině lékaře. Po maturitě na gymnáziu (1951) rok přiležitostně pracoval jako kovodělník, přidavač u zedníků, vedoucí geometr stavby hutí. V r. 1952 začal studovat na Lékařské fakultě UK, po sedmi semestrech však studia opustil. Před nástupem základní vojenské služby (1957-1959) byl správcem jízdárny, po ní dlaždičem a správcem přístavu. Po vydání první knihy (1961) se stal spisovatelem z povolání, současně působil jako externí lektor nakladatelství Čs. Spisovatel, filmový dramaterg (1963) a redaktor Literárních novin (od r. 1966). V roce 1968 odešel do exilu. Usadil se ve Švýcarsku, v Basileji, a začal pracovat jako noční hlídač, od r. 1969 vyučoval na soukromém gymnáziu dějepis, latinu a řečtinu. Spolupracoval s exilovým nakladatelstvím Index. Přispíval do perioodik:Plamen (1960 zde debut), Nové knihy, Literární noviny, Host do domu. Podle vlastních próz napsal scénáře k filmům Bílá paní (1965, rež. Z. Podskalský, sc. + Z. Podskalský) a Čest a sláva (1968, rež. H. Bočan, sc. + H. Bočan) i ke stejnojmenné rozhlasové hře (1966), . Rozhlasovou hru Jak to bylo s bílou paní napsal podle jeho předlohy J. Ptáček (1968). Je autorem loutkového televizního filmu Plivník dlaždiče Housky (podle vlastní povídky, 1962). Česká televize 1995 uvedla adaptaci povídek Kokeš a Mrtvá kočka (ze souboru Bubáci pro dnešní den, rež. V. Vorlíček, sc. J. Kovaříková)
V polemice s vládnoucím schematickým, ideologizujícím viděním světasvé doby přinesla Michalova osobitá humoristická tvorba nejen úsměv nad paradoxy každodenního života a satirickou relativizaci lkonvenčních metod a měřítek, ale i hlubokou skepsi k velkoleposti a vznečenosti všeho druhu, k mytizaci historických dějů. Součástí kritické atmosféry počátku 60. let byka Michalova prvotina, sbírka groteskních povídek Bubáci pro všední den, v níž autor prostřednictvím tragikomické konfrontace postav s nadpřirozenými jevy a obskurními strašidly kladl čtenářům etické a psychologické otázky o hodnotách lidského charakteru a pohnutkách lidského jednání. S osobitou ironií akcentoval právo na vlastní názor i hrdina netradiční detektivní novely Krok stranou. V následné tvorbě Michal dále rozvíjel téma příčin a následků lidského jednání, přičemž jeho deziluze ze ztráty hodnot přerůstala ve vizi existencionálního odcizení člověka. Přelomové dílo tvoří Čest a sláva, historická novela souznějící s dobovými diskuzemi o národním charakteru. Její nadčasově pojatý donkichotský hrdina bojuje s pocity marnosti života a nalézá jistotu v přirozené mravnosti, ve věrnosti své vlastní cti. Novela Gypsová dáma relativizuje především pojem spravedlnosti a s prvky absurdity a s filozofickým přesahem se táže po lidském štěstí. Ve sbírce próz Rodný kraj autorovo hledání autentičnosti života i literatury dospívá k demytizaci „pokrokového“ výkladu historie. Avšak ať již na postavě Jana Roháče z Dubé ironicky zachycuje dobové mocenské boje, nebo demaskuje gloriolo „mučedníka“ K. Havlíčka – jeho skeptická kritika české národní povahy je již prostoupena „vědoucím a smiřujícím se smutkem“. Titulní tragikomická povídka sbírky je promluvou o emigraci.  
'Životopis autora Michal Karel'