Detail uživatele jesen.cz:

06.06.2023 16:16:16

 
A ještě jedna výhoda vlastnictví psa. Člověk se zbaví iluzí (o druhých lidech).

02.06.2023 08:56:50

Muž s jizvou vypověděl, že ví o jezeře na Mazurech, kde se během válečných operací probořil pod led hitlerovský náklaďák, který odvážel jakési mimořádně cenné předměty. Náklaďák leží na dně jezera. Tomu člověk s jizvou se do něj podařilo dostat a vytáhnout z něj jantarovou figurku, tvrdí ale, že další věci z něho se nepodaří získat bez potápěčské výbavy.

01.06.2023 12:23:04

 
Ukazuje se, že člověk se stane člověku bližším, pokud mají oba psy.

13.04.2023 07:39:25

Černý ostrov byl na tajné skrýše přímo ideální. V dávných dobách sloužil tajemným náboženským obřadům starých Prusů. Koncem 18. století tam stála tvrz, po které se dodnes dochovala sklepení. Historie tohoto ostrova je obestřena legendami o ďáblech a čarodějnicích, kteří se sem slétali k náboženským obřadům. Vypravuje se o pokladech ukrytých v podzemních sálech tvrze, o utopencích rozbitých na pobřežním skalisku, kteří se zjevují příchozím...
   Soumrak houstl, ale nebyla to tma nadcházející noci. Hnědožlutá záře oblohy s rudým odstínem zalévala jezero. Uhodil jeden blesk a později druhý.

03.03.2023 12:16:05

A co je to ta "Kniha strašidel?"
- Neslyšel jste nikdy o Knihách strašidel? - podivili se chlapci. To je přece velmi znáná harcerská zábava. Spočívá v tom, že na mapě okolí, kde přebývá harcerský oddíl, se zanesou všechna místa, na kterých údajně straší. "MS" je tak tím místem, kde straší. Potom se vyrobí Kniha strašidel a zapisují se do ní všechny pověsti o různých místních strašidlech. A potom jednotlivé oddíly jdou v noci na ty MS a po ujištění se, že tam na žádná strašidla nenarazili, zanechávají na místě cedulku s nápisem : Ověřeno. Strašidla zde nejsou.
( přeloženo z polského originálu)

18.02.2023 14:46:48

V době války se manažeři a inženýři ve stovkách takovýchle Ilií po celé Americe naučili, jak se obejít bez jejich mužského a ženského obyvatelstva, které vytáhlo do války. Válku vyhrál zázrak - výroba, která nepotřebovala takřka žádné lidské pracovní síly. V hantýrce severního břehu vyhrál válku grif "jak na to". Demokracie vděčila za svůj život grifu.

02.07.2020 07:29:39

Astronomická výuka mladých adeptů mořeplavby byla v Polynésii velmi zajímavá. Měli i názorné pomůcky: otáčivé tabule, kde čep označoval Polárku a kukuřičná zrna hvězdy. Tak si příští lodivodi vštěpovali obraz hvězdného nebe do paměti. Učitelé-astronomové se jmenovali "pallauu" a své vědomosti, sdělené pod přísahou mlčenlivosti, brali jako hluboké tajemství do hrobu.

02.07.2020 07:29:37

Astronomická výuka mladých adeptů mořeplavby byla v Polynésii velmi zajímavá. Měli i názorné pomůcky: otáčivé tabule, kde čep označoval Polárku a kukuřičná zrna hvězdy. Tak si příští lodivodi vštěpovali obraz hvězdného nebe do paměti. Učitelé-astronomové se jmenovali "pallauu" a své vědomosti, sdělené pod přísahou mlčenlivosti, brali jako hluboké tajemství do hrobu.

01.07.2020 08:48:06

Hluboké a na první pohled zřejmé rozpory mayské kultury, těžko vysvětlitelné znalosti na jedné a neuvěřitelná primitivnost na druhé straně spolu se zachovanými vynikajícími písemnostmi a architektonickými památkami a nápadným, ve světě ojedinělým důrazem kladeným na Venuši, podnítila celou řadu značně odvážných myšlenek o možné návštěvě... z Venuše.

01.07.2020 08:38:55

Dvojníků je bezpočet,
ale nemají žádné poznávací znamení.-

01.07.2020 08:37:11

Jurij Knorozov z Leningradu a skupina mladých kybernetiků z Novosibirska v čele s Ustinovem, Kosarevem a Jevreinovem využili k řešení problému elektronických počítačů. Ohlásili světu vítězství. Jak se ukázalo předčasně. Mayské písmo vzdoruje dál.


Jinou cestou se vydala skupina Mexičanů roku 1963. Podrobně zpracovala kdejakou dosud vyšlou literaturu o zvoleném problému a roku 1966 zorganizovala mezinárodní seminář, který schválil další program cesty do neznáma. Pátrá se po struktuře mayského jazyka, po "gramatice", jinými slovy po častěji se opakujících kombinacích znaků. Zjišťují se vztahy hieroglyfů a doprovodných kreseb. Studuje se - pro začátek - struktura dvanácti mayských jazyků a nářečí, protože není známo, jakým jazykem jsou tzv. "kodexy" psány ( zůstává zoufalá možnost, že umělým tajným kněžským jazykem, jenž nemá s dnešními mayskými dialekty zhola nic společného...).

28.06.2020 18:11:30

Nebeské detektivky, senzace a záhady:






Musíme však uvážit, že pečlivé určování slunovratů, sloužící k určování délky roku a k opravám kalendáře, je nesmírně staré. Lze je provádět velmi jednoduchými prostředky. Postačí například sledovat postup slunečního obrazu, světelné skvrny vržené otvorem do temné místnosti, tedy jakousi primitivní temnou komorou, camerou obscurou. Jinou možností je zaznamenávat délku a polohu stínu sloupu. Ještě jednodušší zařízení zvolili, jak nás přesvědčily nedávné vykopávky v mayském městě Chichen-Itza, staří obyvatelé Yucatánu, o jejichž plném odevzdání astronomické praxe do služeb kalendářství si ještě něco povíme. Archeologové odkryli věžovitou budovu s točitými schody a na vrcholu s krytou plošinou, kde se nacházela úzká štěrbina obrácená k západu. Ta určovala pozorovateli na obzoru tzv. západní bod. Když při západu Slunce procházely paprsky vodorovně štěrbinou, byla rovnodennost. Tím byla dvakrát do roka umožněna kontrola kalendáře, a jeho vyrovnání se s tzv. "tropickým rokem".


Tyto a podobné dávno známé astronomické praktiky bývaly obvykle zahalovány náboženskou rouškou uctívání některého z bohů Slunce. U Féničanů jím byl Bel nebo Baal, u staroirských druidů, určujících slunovraty pomocí kamenných kruhů (například Stonehenge), Grian. Římané a obyvatelé starého Peru nechávali před slunovratem vyhasnout všechny ohně.Nový oheň byl zažíhán v chrámech - podle tvrzení kněží prý slunečními paprsky, ale to by předpokládalo znalost spojené čočky nebo dutého zrcadla. Možné to je - prokázané však není.


Z posvátných chrámových ohňů si okolní obyvatelé odnášeli nový oheň k domácím krbům. Vzdálenou ozvěnou tohoto prastarého obřadu, upomínajícího ještě na doby, kdy oheň byl nejcennějším majetkem tlupy nebo rodu, jsou štafety s olympijskou pochodní i naše "svatojanské" ohně, hořící kolem jarního slunovratu - 23. června - na kopcích. Církev se raději vzdala marného boje se zakořeněným pohanským zvykem a v každé zemi mu přidělila nějakého asistujícího světce jako záruku nezávadnosti. U nás k této cti přišel chudák arcibiskupský sekretář Johánek z Pomuku, nazývaný později Jan Nepomucký. Je to pro něho, smím-li tak říci, tak trochu melouch a brigáda; jeho hlavní úlohou po celá staletí bylo totiž vyvážit a pokud možno vůbec zastínit památku Jana Husa...

27.06.2020 14:03:26

Důvodů k pochybnosti o existenci Ježíše je dosti a mnohé bychom nalezli ve spisech samotných církevních Otců. Kdysi mocná a vlivná sekta gnostiků například Ježíšovo ukřižování vůbec popírala a tvrdila, že ukřižován byl kdysi Šimon z Kyrény. Nespokojila se s bohem-člověkem - Ježíš byl gnostikům kosmickým obrazem, vesmírnou silou. Jiní církevní spisovatelé uvádějí v pochybnost samu myšlenku, že evangelia mluví o městě Jeruzalémě v Judeji. Jde prý o "nebeský Jeruzalém", vymykající se zeměpisným pojmům, kde bude po konci světa a po posledním soudu slavně nastoleno boží království.
Tyto názory se patrně objevily po roce 70, kdy Jeruzalém přestal jako město existovat. Byl římskými vítězi srovnán se zemí. Zůstalo toliko polní tábořiště římské legie.

03.11.2019 15:38:25

Nechoďte tam, kam vede cesta. Místo toho se vydejte na místa, kde žádná pěšina není a zanechte za sebou stopu.    Harold R. McAlindon 
Jsme tím, co opakovaně děláme. Dokonalost tedy není čin, ale zvyk.    Aristotelés
 

19.10.2019 12:50:35

Margot byla subtilní a flegmatická. Páně Veuvotovy projevy lásky ji děsily a z pachu krve jí bylo mdlo. Nemohla s mužem mluvit ani o jarních šatech, které měli v obchodě Samaritánka, ani o intrikách domácí paní Lecricové, ani o pěkném počasí - pan Veuvot se ke všem těmto otázkám stavěl čistě odbornicky, počítaje, kolik kilogramů svíčkové stojí šaty s jemnou výšivkou. Margot, postrádajíc duchovní styk a víc poděšená než ukojená stykem tělesným, byla třetím rokem svého manželství definitivně zralá pro milence. Hledala jako každá jiná žena lásku tichou a pokojnou, lásku podobnou matné lampě svého budoáru, příliš tlumené než aby při ní muž mohl pracovat, a sdostatek jasné, aby nemohl usnout.